… aneb zážitek nemusí být pozitivní, stačí, když je silný.

Každá série jednou končí. Po jedenácti letech dokonalých podzimních podmínek si letos účastníci podzimních hor vybrali horší počasí. Přesto, nebo snad právě proto, vzniklo mezi všemi snad ještě o to silnější pouto. Skvělá parta obětavých a po dobrodružství lačných nadšenců si celé čtyři náročné dny užila do sytosti.

První den šlo o to nastoupat od jezera Grundlsee 1000 výškových metrů na chatu Appel hause. Za překrásného a na vysokohorské poměry až příliš teplého počasí jsme se vydrápali po 5h až k chatě. Ti odvážnější dokonce bivakovali venku na terase.

Druhý den již za sněhové bouře čekal všechny přesun na chatu Phüringer Hütte, která se dle všeho řadí k nejhůře dostupným chatám v Rakousku. Skvěle zařízený winterraum nás hostil dvě noci. Počasí se ani třetí den neumoudřilo a tak jsme místo zdolávání vrcholu raději odpočívali a celé hodiny klábosili a vařili a spali a … prostě relax.

Poslední den už jen promočený sestup zpátky k jezeru, kde nám síla větru patrně chtěla dokázat, kdo že je na horách opravdovým pánem!

Inu po šťastném návratu budou jistě všichni ještě dlouho vzpomínat na to, co se „tam nahoře“ událo. Zážitek nemusí být pozitivní, stačí, když je silný.

Totes Gebirge – 11 statečných